Po měsíci
Takže s Honzou jsme spolu už měsíc. A já se rozhodla udělat velký krok. Představím Honzu rodičům. Doufám, že se rodičům bude líbit.Přišli jsme teda ke mě domů, kde už netrpělivě čekali rodiče. Když jsme vešli do dveří, tak první věta zněla "Synku, ty už se nám brzo nevejdeš do dvěří!" a kdo ji řek? No kdo jinej než můj táta. Sedli jsme si tedy do obýváku, kde už bylo vše přichystáno. Byly tam chlebíčky, tyčinky, čipsi atd... Rodiče se docela dost vyptávali. Hlavně jak jsme se poznali, a jak dlouho už spolu jsme. Když bylo už dost hodin, tak se Honza zvedl z gauče a řekl "Je už docela dost hodin měl bych jít" a mile se přitom usmál. Stáli jsme u dveří a Honzo si mě přitiskl a přímo před mými rodiči mě políbil. Ach jak romantické. Když Honza odešel, tak z něj mamka byla dost nadšená. Táta jen dodal, že je to milej kluk... a že mi ho schvaluje. Byla jsem ráda, že se rodičům líbil. Jenže mě ještě čekalo, že mě Honza chce představit jeho mamce. Taťka bydlel v zahraničí, protože se rozvedli.
Měli jsme teda měsíční výročí a Honza má malou kapelu jménem BoyBand a měli takovej menší koncert. Já jsem samozřejmě přišla podívat se. Byla jsem v první řadě. Honzovi to šlo vážně krásně jenže pak přišlo něco, co jsem vůbec nečekala! Vyzval mě na pódium a řekl "Kláro... Jsme spolu měsíc a... " klekl si na kolena vytáhl krabičku a tam byl řetízek s nápisem Miluju tě. Jenže to nebylo všechno. Pak vstal a řekl "Složil jsem ti písničku." Já tam stála a bylo to tak krásné. A jen sem poslouchala, jak se z jeho úst linou ta krásná slova a melodie té písničky pro mě.Byl to vážně krásnej večer. Když Honza skočil, tak jsme si jen tak sedli. Dali jsme si oba cocacolu a dívali jsme se do očí. Pak jsme se políbili. A rozhodli jsme se, že se někam zašijem. Honzova mamka nebyla doma, tak jsme šli k Honzovi domů. Tak jsme si lehli do postele, a jen se na sebe tak dívali povídali si. Pak jsme oba usli. Když jsme se ráno vzbudili, tak jsme šli do kuchyně, kde už byla přichystaná snídaně. Já se zeptala "To jsi dělal ty?" Honzo se na mě divě koukl a řekl "Ne.. já celou dobu spal" Pak do kuchyně přišla Honzova mamka a jen řekla "Notak posaďte se a pusťte se do jídla!" A při tom se mile usmívala. A pak začla mluvit na Honzu. "Honzo proč jsi mi ještě nepředstavil tvoji holku?" Honzo byl takovej strunulý, a tak řekl jen "Měl jsem to v plánu..." Pak se Honza divně zatvářil a zeptal se "Neměla si se Štěpánem přijet až zítra!?" Honzova mamka se jen usmála a řekla "No ano ale prostě jsme přijeli dřív." A já se zeptala " Kdo je Štěpán?" Honzo uděla oči v sloup a řekl "To je moje dvojče.." "Ty máš dvojče!" Vyjekla sem až trochu nahlas. "Co když si tě s ním třeba někdy spletu a budu líbat jeho místo tebe?!" Všichni se začli smát a pak Honzova mamka zavolala "Štěpáne! Pojď sem" Štěpán přišel a usmíval se. S Honzou měli podobné jen oči nos a ústa. Byly zcela odlišní. Štěpán byl vyšší jak Honza a byl víc nabušený. Já jsem se potom oblékla a rozloučila jsem se s Honzovou mamkou a se Štěpánem. Pak mě šel Honza ještě vyprovodit na zastávku a když mi přijel bus 44 tak jsme se ještě políbili a pak sem odjela.
Konec 3 části :) doufám, že se vám líbila ► koment potěší! :')
Žádné komentáře:
Okomentovat