Příběh jedné lásky - Chapter 5

Jedna prostá holka jménem Lucka šla se svoji kámoškou Bárou na bruslák. Lucka se tam těšila jako vždy. Měla práznidny a tak je chtěla strávit právě tam. Když přišla uviděla chlapce, co se na ni usmíval. A ona se začla usmívat na něj. Kdo by tušil, že to byl Honza! Lucka s Bárou dělali blbosti. Lucce bylo teprv 13 ale chtěla být před Honzou starší, tak se s Bárou hádali, že je ji 14. Honza se na ně díval a smál se jim. Bára pak řekla "Ona se dělá starší, protože se ji líbíš" Lucka rychle zacpala Báře pusu, aby nemohla mluvit dál. Pak se Lucka s Honzou pořád střetávali pohledem a neustále se na sebe usmívali. Jenže Lucka nevěděla, že má Honza holku. 

Když Lucka přišla domů a sedla ke compu, tak zjistila, že se ten krásný kluk, který po ni pokukoval, že se jmenuje Honza a je mu 15. Ale měl holku - Kláru, se kterou byl už nějakej ten čas. Lucka teda Honzovi napsala. A psala si s ním. A pak se ho zeptala, proč se na ni pořád usmíval. Honzo odpověděl "Jsem usměvavej člověk a ty ses taky pořád usmívala, tak jsem se usmíval taky." Lucka si s Honzou psala strašně ráda, ale to nevěděla co se stane. Když šli Lucka s Bárou na páteční diskotéku na ledě, byl tam samozřejmě Honza. Ale i Klára. Honza hodil na Lucku sníh. Lucka byla celá bez sebe. On si ji všimnul, že tu je! Jenže pak přišla Klára. A když Honza hodil na Lucku sníh tak se Klára zatvářila jak shrek a Bára s Luckou se ji začli smát. A pořád po Kláře pokukovali.

Když Lucie přišla domů uviděla, že má od Kláry na facebooku zprávu. Ve zprávě stálo. "Ahoj myslím, že jsem dneska neměla na hlavě řízek, tak nevím, proč ses na mě tak dívala a za 2) Myslíš si, že je v pořádku balit zadané kluky a psát jim to, co jsi ty psala Honzovi?!" Lucka se zarazila, Nechtěla Kláru naštvat. Omluvila se jí. Ale pak se zeptala "A jak to víš, co jsme si s Honzou psali!?" Klára jen odepsala "Přečetla jsem si to!" Já jsem se zděsila. Klára už veděla všechno. Lucka nechtěla, aby se ti dva hádali. Proto napsala Honzovi "Ahoj Honzo myslím, že bude lepší, když už si nebudem psát. Bude to tak pro nás oba lepší. Prosímtě odeber si mě z přátel já jsem právě na mobilu, a tam mi to nejde." Lucka nerada přícházela o kamarády, ale nechtěla mít problémy. Honzo ji jen odepisoval, že ne a že si kamarády neodebírá. Lucka to tedy potom udělala sama, když byla na počítači. Bylo jí to trochu líto a taky si trochu pobrečela. 

Moc dlouho to nevydržela a za 2 dny si přidala Hoznu z5 do přátel. V neděli šla Lucka zas na bruslák. Honza byl na šatně a tak jsme si spolu promluvili a on mi vysvětlil, že Klára je někdy trochu žárlivá. Pak přišla Klára a Lucka si zrovna povídala s Honzou. Úplněme zkameněla. Klára se začla smát a řekla. "Nemusíš se mě bát, jen nemám ráda, když mi někdo flirtuje s Honzou!" Klára si oddychla a pak  šla na led s celkem dobrým pocitem. 

Příběh jedné lásky - Chapter 4

A je to tu... To čeho jsem se nejvíc bála. Zrovna, když chodím s Honzou lepí se na něj nejvíc holek. Já se snažím nebýt až tak žárlivá, jenže v jeho případě to... prostě nejde! Kdo by nechtěl chodit s tak krásným a hodným klukem, jako je Honza! A navíc teď dostal práci pořadatele na brusláku a už vidím, jak mi ho tam bude každý očumovat... Achjo... Nerada to říkám, ale asi si ho budu muset víc hlídat. Je to můj miláček, a já nechci aby mi ho někdo prostě vzal! 

Rozhodla jsem se, že půjdu na páteční diskotéku na ledě, kde měl být i Honza. Naštěstí měl být zatím jen na šatně. Takže mě tam i pustili zadarmo. Přišla jsem sice o půlhodiny později, ale myslela jsem že to bude lepší, když bude mít na začátku trochu Honza fofry. Jenže jsem přišla na šatnu a viděla sem, jak se s někým objímá. Vyvalila jsem oči. Ta holka toho okamžitě nechala a řekla "ÁÁÁ ty budeš určitě Klára že!? Já jsem tu zrovna zdravila Honzu! Neviděla jsem ho od 7 třídy od základky" No mě se možná trochu oddechlo. Stejně se potom Honzy zeptám jak to bylo. No přišla jsem k Honzovi sedla jsem si na pult a políbila jsem Honzu. Pak ta holka odešla na led a my jsme s Honzou byly sami. Tak skočil za mnou a sedli jsme si v šatně na lavičky a povídali si a líbali. Pak když lidé začli pomalu odcházet, tak jsem Vojtovi i trochu pomohla. Aby jsme to měli dřív hotovo a mohli k němu domů. Stíhali jsme bus, který nám jel přesně v 20:00. Přišli jsme k Honzovi. Jeho mamka nebyla doma, takže to bylo fajn. Honza šel do koupelny a já si všimla krásné zlaté knihy v jeho knihách. Vzala jsem ji a zjistila jsem, že je to Honzův denník. Neměla bych, ale koukla sem se. Bylo tam úhledně napsáno "Kláro Missová, s tebou chci být prostě navždy a to i přesto, kdyby nepřál na to každý. Vážím si těch minut co strávím s tebou, spolu jsme ti nejšťastnější. Jsi nešťastnější se mnou!"  Dál sem už nečetla.. Stačilo mi to a bylo to vážně krásně napsané! Hoza přišel z koupelny. Pak sme si lehli do postele a pustili si na noťasu film. Já jsem usla jako první a když jsem se ráno probudila, čekala na mě snídaně do postele. Ja se zahihňala. Pak si Honza sedl a řekl. "Kláro... Chci ti dát svoje heslo od mého facebooku." Já něj jen zírala a pak sem řekla "Ale proč? Není to potřeba... Já ti Honzo věřím!" "Já vím, že mi věříš..." dodal Honza "Ale chci aby si to heslo měla." "Tak v tom případě ti dám i já to svoje" Řekla Klára s úsměvem. Možná Honza udělal dobře ale možná i špatně. Ale Kláru miloval A chtěl aby mu věřila. 

Příběh jedné lásky - Chapter 3

Po měsíci

    Takže s Honzou jsme spolu už měsíc. A já se rozhodla udělat velký krok. Představím Honzu rodičům. Doufám, že se rodičům bude líbit.

    Přišli jsme teda ke mě domů, kde už netrpělivě čekali rodiče. Když jsme vešli do dveří, tak první věta zněla "Synku, ty už se nám brzo nevejdeš do dvěří!" a kdo ji řek? No kdo jinej než můj táta. Sedli jsme si tedy do obýváku, kde už bylo vše přichystáno. Byly tam chlebíčky, tyčinky, čipsi atd... Rodiče se docela dost vyptávali. Hlavně jak jsme se poznali, a jak dlouho už spolu jsme. Když bylo už dost hodin, tak se Honza zvedl z gauče a řekl "Je už docela dost hodin měl bych jít" a mile se přitom usmál. Stáli jsme u dveří a Honzo si mě přitiskl a přímo před mými rodiči mě políbil. Ach jak romantické. Když Honza odešel, tak z něj mamka byla dost nadšená. Táta jen dodal, že je to milej kluk... a že mi ho schvaluje. Byla jsem ráda, že se rodičům líbil. Jenže mě ještě čekalo, že mě Honza chce představit jeho mamce. Taťka bydlel v zahraničí, protože se rozvedli.
 
    Měli jsme teda měsíční výročí a Honza má malou kapelu jménem BoyBand a měli takovej menší koncert. Já jsem samozřejmě přišla podívat se. Byla jsem v první řadě. Honzovi to šlo vážně krásně jenže pak přišlo něco, co jsem vůbec nečekala! Vyzval mě na pódium a řekl "Kláro... Jsme spolu měsíc a... " klekl si na kolena vytáhl krabičku a tam byl řetízek s nápisem Miluju tě.  Jenže to nebylo všechno. Pak vstal a řekl "Složil jsem ti písničku." Já tam stála a bylo to tak krásné. A jen sem poslouchala, jak se z jeho úst linou ta krásná slova a melodie té písničky pro mě.
Byl to vážně krásnej večer. Když Honza skočil, tak jsme si jen tak sedli. Dali jsme si oba cocacolu a dívali jsme se do očí. Pak jsme se políbili. A rozhodli jsme se, že se někam zašijem. Honzova mamka nebyla doma, tak jsme šli k Honzovi domů. Tak jsme si lehli do postele, a jen se na sebe tak dívali povídali si. Pak jsme oba usli. Když jsme se ráno vzbudili, tak jsme šli do kuchyně, kde už byla přichystaná snídaně. Já se zeptala "To jsi dělal ty?" Honzo se na mě divě koukl a řekl "Ne.. já celou dobu spal" Pak do kuchyně přišla Honzova mamka a jen řekla "Notak posaďte se a pusťte se do jídla!" A při tom se mile usmívala. A pak začla mluvit na Honzu. "Honzo proč jsi mi ještě nepředstavil tvoji holku?" Honzo byl takovej strunulý, a tak řekl jen "Měl jsem to v plánu..." Pak se Honza divně zatvářil a zeptal se "Neměla si se Štěpánem přijet až zítra!?" Honzova mamka se jen usmála a řekla "No ano ale prostě jsme přijeli dřív." A já se zeptala " Kdo je Štěpán?" Honzo uděla oči v sloup a řekl "To je moje dvojče.." "Ty máš dvojče!" Vyjekla sem až trochu nahlas. "Co když si tě s ním třeba někdy spletu a budu líbat jeho místo tebe?!" Všichni se začli smát a pak Honzova mamka zavolala "Štěpáne! Pojď sem" Štěpán přišel a usmíval se. S Honzou měli podobné jen oči nos a ústa. Byly zcela odlišní. Štěpán byl vyšší jak Honza a byl víc nabušený. Já jsem se potom oblékla a rozloučila jsem se s Honzovou mamkou a se Štěpánem. Pak mě šel Honza ještě vyprovodit na zastávku a když mi přijel bus 44 tak jsme se ještě políbili a pak sem odjela.

Konec 3 části :) doufám, že se vám líbila ► koment potěší! :')

Příběh jedné lásky - Chapter 2

O týden později

Je pátek a já si volám na skypu se svým klukem. Nic lepšího sem fakt v pátek večer nemohla dělat! Pomyslela si Klára. Sice ten skype byl nuda, ale psala si s jednou moc výjmečnou osbou ► s Honzou. Klára se pořád usmívala, a jejímu klukovi to už bylo divné a tak se ji zeptal "Proč se furt sakra směješ!?" Klára řekla, že si jen píše se svojí kámoškou... Jenže pak si řekla a dost... Já Honzu miluju musím se s Vojtou rozejít. Tak řekla "Vojto potřebuju ti něco říct" koukla se na něj a pokračovala "Vojto, když si to uvědomím jsi celkem pěknej hajzl. Neboj Katka mi to řekl, jak mě podvádíš a navíc mám někoho jiného." Pak zavěsila. A byla celkem ráda, že to udělala, protože Honzu strašně milovala. Pak Honzovi napsala, jestli s ní nechce v sobotu někam zajít. Honza napsal proč ne, ale že musí udělat ještě jednu moc důležitou věc.

Honza si psal se svojí holkou, ale byl strašně zamilovaný do Kláry a tak se rozhodl, že se s ní rozejde. Proto ji napsal " Ahoj Niki můžeš zítra ven? Potřebuju ti něco říct..." Niki mu odepsala, že jo a že se těší. Jenže Honzo se netěšil... Ale Klára za to stála. Kláru miloval už od prvního okamžiku, kdy ji v té Karolíně uviděl a ona se na něho podívala a on na ni. 

Klára se s Honzou cítila tak krásně. Když chvilku chodili po Ově, tak se potom posadili na lavičky. Honza hodil tak trochu vážněj pohled s řekl "Kláro musím ti něco říct.." Začal trošku blekotat, ale pak to z něho vylezlo "Miluju tě" já se zatvářila tak trochu divně a ta slova Miluju tě, miluju tě  - pořád se mi to odráželo v hlavě. Pak jsem se mu koukla do očí a objala ho a do ucha zašeptala - "Miluju tě " Pak se políbili a vznikla jejich první fotka. 

Příběh jedné lásky - Chapter 1

Dnešní den bude hrozný pomyslela si Klára. Ve škole to byla zas hrůza. Zas jen další 5 z matiky a 3 z dějáku. A ještě odpoledne slíbila kamarádovi, že příjde pomoct z jeho natáčením, jenže to ještě nevěděla, co ji potká...

Honza jeho den vypadal zatím skvěle, žádná špatná známka a odpoledne do nové Karolíny natáček klip, takže zatím jeho den vychází skvěle. 

Byly 3 hodiny odpoledne a Honza s jeho kámoši byly už v Karolíně. Čekalo se už jen na Kláru. Když čekali asi už 20minut, tak to pomalu začali vzdávat, a řekli si, že už se teda pustí do práce. V tom se tam přířítila Klára. Začala se moc omlouvat, že se tak zpozdila, jenže ve škole to moc nestíhala. Pak když se koukla na Honzu a on na ni, něco mezi nimi přeskočilo. Něco moc magického a krásného. Honza byl Klárou úplně okouzlen a když s ní mluvil, trošku se zasekával.

Když dodělali video, tak si Honza s Klárou šli sednou na takové červené sedačky, které v Karolíně jsou. Tam si povídali a Honza se neustále zasekával, ale Kláře to přišlo celkem roztomilé. Oba si nějak padli do oka a připadalo jim, jako by se znali už celá léta. No vlastně Klára měla Honzu v přátelích na Facebooku už nějakej ten rok, ale ozvala se až teď, když dal Honza status, že jde do Karolíny natáček to video. Povídali si skoro až do 8 do večera, ale potom už oba museli domů. Tak se vydali na tramvaj číslo 4 a společně jeli až na Dílny, odkud jela Klára 44 domů. Honza byl Klárou úplně omámen a i když měl holku, tak Kláru jen tak obejmul, když odjížděla. 

Večer si ještě oba psali asi do 5 hodin do rána a za ten jeden večer si spolu napsali asi tak 13000 zpráv+. Ale oba bohužel měli své partnery. Jenže to co je potkalo bylo opravdová láska. A byly do sebe zamilovaní.

Doufám, že se vám líbila první kapitola:) Koment potěší :) 

Takže, abych se trochu představila...

Jsem 13ti letá holčina, která se z nudy rozhodla, že bude psát blog. Nojo je to tu zas ten zápal, kterej mě k tomuto žene, ale pak z toho zas nic nebude. Rozhodla jsem se psát takové kratčí příběhy. Bude jich rozepsaných asi víc a asi bych chtěla udělat něco na způsob "The hunger games" a možná taky "Death Note" a potom asi ještě něco, jak jsou ty zamilované příběhy. Doufám, že se vám příběhy budou líbit a komentář vždycky potěší, ať už je kladný, nebo záporný! :)

-R